|
|
Úloha antioxidačních enzymů v kardioprotektivních režimech chladové aklimace
Špínová, Šárka ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Účinek chladu na organismus závisí na míře chladu a době trvání. Chladová aklimace vyvolává termoregulační odpověď, třesovou termogenezi a následně rozvoj termogeneze netřesové spojené s aktivací hnědé tukové tkáně. Expozice mírnému chladu ve formě otužování má blahodárné účinky na celý organismus a nedávno bylo zjištěno, že má také kardioprotektivní účinky. Zvýšená antioxidační kapacita byla prokázána v mechanismu kardioprotekce vyvolané aklimací na hypoxii. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je protektivní efekt mírné chladové aklimace (8 ± 1 řC) spojen se změnou kapacity antioxidačního systému. V rámci tohoto cíle byly stanoveny hladiny proteinů hlavních antioxidačních enzymů (superoxiddismutáza, kataláza, glutathionperoxidáza, thioredoxin, thioredoxinreduktáza, akonitáza, hemoxygenáza) v průběhu aklimace na mírný chlad, konkrétně v 1-3-10 dnech, a následně po 5 týdnech a po 2-týdenním zotavení. Výsledky ukázaly změny v expresi většiny zkoumaných antioxidačních proteinů, jejichž vliv na kardioprotekci vyvolanou chladem musí být dále ověřen. Klíčová slova: srdce, chladová aklimace, superoxiddismutáza, kataláza, glutathionperoxidáza, thioredoxin, thioredoxinreduktáza, akonitáza, hemoxygenáza
|
|
|
Studium interakcí ASK1 kinasy s thioredoxinem.
Koláčková, Kateřina ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
MAP kinasová signalizační kaskáda hraje důležitou roli při vzniku buněčných odpovědí na různé stresové podněty z vnějšího prostředí. Tato signalizační kaskáda je třístupňová: MAP kinasy kinasy kinasy (MAP3K) fosforylací aktivují MAP kinasy kinasy (MAP2K) a ty následně fosforylují a tím aktivují MAP kinasy (MAPK), čímž regulují spoustu buněčných funkcí jako je apoptosa, buněčné dělení či morfogenese. Jednou z důležitých MAP3K je proteinkinasa ASK1 (z angl. apoptosis signal-regulating kinase 1), která je důležitým regulátorem imunitních a stresových buněčných odpovědí. Vzhledem k tomu, že zvýšená aktivita ASK1 souvisí s rozvojem závažných onemocnění, jako jsou např. rakovina, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění, je ASK1 zajímavým cílem ve farmacii při vývoji nových léčiv. Lidská ASK1 sestává z 1374 aminokyselin a dělí se na tři domény: centrální Ser/Thr katalytickou doménu a dvě coiled-coil domény, z nichž první se nachází na N- a druhá na C-konci molekuly této proteinkinasy. ASK1 je regulována pomocí svých vazebných partnerů, mezi které patří také malý celulární redoxní protein thioredoxin (Trx-1), který se váže na N-terminální část ASK1. Trx-1 je silným antioxidantem a chrání tak buňky před toxickými podněty z okolí. Mechanismus regulace aktivity ASK1 pomocí Trx-1 je jedním z nejvíce...
|
|
|
Rozmanitost a funkce solubilních elektrontransportních proteinů
Alexová, Eliška ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Mach, Jan (oponent)
Elektrontransportní proteiny slouží k přenosu elektronů mezi různými solubilními i membránově vázanými enzymy a proteiny v biologických procesech, jako jsou respirace, fotosyntéza a různé typy energetického metabolismu. Elektrontransportní proteiny se vyskytují ve všech živých organismech. Aktivní místo elektrontransportních proteinů obsahuje buď ionty kovů, jako jsou železo a měď, thiolovou nebo flavinovou skupinu. Toto aktivní místo používají k přenosu elektronů. S přenosem elektronů se pojí redoxní potenciál, což je relativní tendence páru molekul přijímat nebo uvolňovat elektrony. Čím zápornější mají molekuly hodnotu redoxního potenciálu, tím mají větší schopnost uvolňovat elektrony. Mezi elektrontransportními proteiny s nejnižším redoxním potenciálem patří ferredoxiny s železo- sirným klastrem a cytochromy s hemovou skupinou. Naopak nejvyšší redoxní potenciál mají cupredoxiny s měďnatým centrem. Klíčová slova: cytochrom, flavodoxin, cupredoxin, ferredoxin, thioredoxin, glutaredoxin, rubredoxin
|
|
|
Cellular localization and functional characterization of TTL proteins of Arabidopsis
Schier, Jakub ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá studiem rodiny TTL proteinů v modelovém organismu Arabidopsis thaliana. Shrnuje doposud publikované poznatky o této málo prozkoumané skupině a prezentuje nově získaná experimentální data. Hlavní důraz je kladen na určení jejich lokalizace v buňce a z toho vyplývajících možných fyziologických funkcí. Práce zahrnuje jak in silico analýzu TTL proteinů, tak mikroskopická pozorování TTL-mRuby2 a TTL-GFP fůzních proteinů ve stabilních a transientních transformantech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium interakcí ASK1 kinasy s thioredoxinem.
Koláčková, Kateřina ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
MAP kinasová signalizační kaskáda hraje důležitou roli při vzniku buněčných odpovědí na různé stresové podněty z vnějšího prostředí. Tato signalizační kaskáda je třístupňová: MAP kinasy kinasy kinasy (MAP3K) fosforylací aktivují MAP kinasy kinasy (MAP2K) a ty následně fosforylují a tím aktivují MAP kinasy (MAPK), čímž regulují spoustu buněčných funkcí jako je apoptosa, buněčné dělení či morfogenese. Jednou z důležitých MAP3K je proteinkinasa ASK1 (z angl. apoptosis signal-regulating kinase 1), která je důležitým regulátorem imunitních a stresových buněčných odpovědí. Vzhledem k tomu, že zvýšená aktivita ASK1 souvisí s rozvojem závažných onemocnění, jako jsou např. rakovina, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění, je ASK1 zajímavým cílem ve farmacii při vývoji nových léčiv. Lidská ASK1 sestává z 1374 aminokyselin a dělí se na tři domény: centrální Ser/Thr katalytickou doménu a dvě coiled-coil domény, z nichž první se nachází na N- a druhá na C-konci molekuly této proteinkinasy. ASK1 je regulována pomocí svých vazebných partnerů, mezi které patří také malý celulární redoxní protein thioredoxin (Trx-1), který se váže na N-terminální část ASK1. Trx-1 je silným antioxidantem a chrání tak buňky před toxickými podněty z okolí. Mechanismus regulace aktivity ASK1 pomocí Trx-1 je jedním z nejvíce...
|
|
|
Příprava thioredoxinu a thioredoxin-vazebné domény proteinkinasy ASK1 pro strukturní studie
Jarosilová, Kateřina ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalábová, Dana (oponent)
Všechny živé organismy jsou v průběhu života vystaveny rozličným formám stresu. Možná právě proto se vyvinul evolučně velmi dobře konzervovaný systém MAPK (z anglického mitogen-activated protein kinase) signálních kaskád regulující buněčnou odpověď na stres. Tyto signální dráhy se skládají ze tří následujících tříd proteinkinas MAP3K, MAP2K a MAPK. Z MAPK je poté signál přenášen na další proteinkinasy nebo transkripční faktory. Proteinkinasa ASK1 (z anglického apoptosis signal-regulating kinase 1) je členem MAPK dráhy, konkrétně se řadí do třídy MAP3K, tedy mitogeny aktivovaná proteinkinasa kinasa kinasa. Lidská ASK1 je protein složený z 1374 aminokyselin uspořádaných do několika domén a sekvenčních motivů. Třemi hlavními doménami jsou N-terminální coil-coiled doména (NCC), serin/threoninová kinasová doména a C-terminální coil-coiled doména (CCC). Dále bylo v sekvenci charakterizováno několik míst, která jsou zodpovědná za interakci ASK1 s jejími vazebnými partnery. Aktivita ASK1 je totiž regulována různými faktory, mezi něž patří inhibitory thioredoxin a 14-3-3 proteiny. Naopak faktory TRAF (z anglického TNF receptor associated factor) proteinkinasu aktivují. Cílem této práce byla příprava šesti variant expresních konstruktů N-terminálního úseku sekvence lidské ASK1, který by měl být zodpovědný za...
|
host ::
RSS.